Pstruh duhový

Je další námi chovanou lososovitou rybou. Původně pochází z řek Severní Ameriky a Asie, které se vlévají do Tichého oceánu. Pstruh duhový má různé formy (včetně zlaté), jsou dány původním výskytem v různých řekách a odlišují se podmínkami chovu v zajetí. První importy jiker do Evropy byly kolem roku 1880, od té doby se jich uskutečnilo již mnoho. Z tohoto pstruha se stala celosvětově velmi oblíbená ryba, která se hodí k intenzivnímu chovu. Má chutné maso, rychle roste a poměrně snadno se rozmnožuje jak uměle, tak i přirozeným výtěrem v našich vodách. Ryby v zajetí dosahují často pohlavní dospělosti již ve 2 letech. Dožívají se zde jako generační cca 6-8 let. Počet jiker o velikosti 5 mm má jikernačka dle vlastní velikosti těla a stáří od několika set po několik tisíc. Výtěr probíhá od září do května podle toho o jakou formu či linii se zrovna jedná. Nesnáší však pro inkubaci vodu chladnější 4°C, optimální je teplota mezi 6-12°C, což může být mnohdy přes zimu problémem. Inkubace trvá asi 330-350 stupňodní, což je např. při teplotě vody 10°C lehce přes 1 měsíc. Odchov plůdku na granulovaném krmivu není těžký, pakliže vytvoříme optimální a stabilní teplotní podmínky, např. v uzavřeném recirkulačním systému, ryba roste velmi rychle a tržní hmotnosti kolem 350g může dosáhnout i za necelý rok. Tento rychlý a intenzivní výkrm je ale na úkor konzistence masa, která je měkká až blátivá. Proto náš „Hynčický duhák" roste v přirozených venkovních teplotních podmínkách do této velikosti cca 1,5 roku a déle a má tak velmi dobrou strukturu masa. Do volných vod vysazujeme „duháka" pouze jako mírového v rybářské sezóně pro zpestření lovu, je velkým bojovníkem. Systémem „průtočných sádek" též částečně nahradí chybějící populace pstruha obecného a rybáři si mohou po ulovení odnést od vody alespoň něco.